Výlet do Finska
Na konci října jsem si udělal výlet do Finska. Ani nevím proč, rukavice nosím hned jak teplota klesne pod 10°C a válení se na slunci je mojí oblíbenou aktivitou. Nejspíš kvůli jazyku, který mě vždy přihoval. Původní úvahy začínaly na 14 dnech, nakonec jsem skončil na sedmi. A to je, opravdu málo. Tři dny v Helsinkách, přibližně jeden den ve městě Jyvaskyla a dva dny v Oulu.
Rozhodl jsem se experimentovat a vyzkoušet něco jiného než hotely. Rozhodoval jsem se mezi AirBnb a Couchsurfingem. Pro AirBnb jsem se nakonec rozhodl, protože jsem chtěl mít více času na práci. Couchsurfing býva časově náročnější než AirBnb, protože hostitel je hostovi více k dispozici a je slušné na oplátku nakoupit a něco uvařit. Ale zkuste poznat tři města za sedm dní a pracovat při tom. Od nákupu letenky mě neodradil ani čas příletu plánovaný po půlnoci. Trochu mě uklidnil fakt, že v Helsinkách se z letiště do centra dostanu MHD v jakoukoli dobu.
První den ve Finsku jsem si chtěl užít. Nikam nespěchat. Mrazivé počasí mě ale donutilo hledat nejbližsí kavárnu, kde bych mohl posnídat a chvilí "pracovat". Kavárna, kterou jsem našel, byla ta nejlepší kompenzace na spánkový deficit. Stylová dekorace, milá obsluha, výborná káva.
A co dělat večer ve městě kde nikoho neznám? Přece vyrazit na couchsurfing sraz, který se zrovna v ten den konal. Kde jinde by člověk mohl potkat cestovatele z Chille, který tři roky prozkoumává Evropu a strávil zimu v jedné vesnici v Rusku.
Další den byla na programu diskuze performance umělců o rodném jazyce a výstava poukazující na fakt, že fotografie se stala součástí komunikace. Tou dobou jsem měl Helsinky už dobře zmapované. Hlavně kavárny, kde jsem se schovával před zimou.
To se ale začal blížit čas cesty do středního Finska, kde jsem chtěl prozkoumat přírodu. Jenže celý den pršelo. Výsledkem návštěvy města bylo tedy jen ochutnání skvěle připravené ryby Arctic Char a objev drinku Karpaloinen. A pak hurá do Oulu, kde už na mě čekal bývalý spoluhráč ze hry World of Warcraft. Bylo to moje první setkaní se zahraničním hráčem. Probrali jsme, co víme o našich společných známých a rozebrali jsme nový datadisk.
Jako svoje další hostitele jsem si vybral americko-finskou rodinu bydlící v útulném domě z roku 1920. Nad šálkem čaje jsme zjišťovali kdo jsme a probrali, co je možné ve městě vidět a jaké restaurace stojí za to navštívit. Na základě jejich doporučení jsem se vypravil k nedaleké řece, kde zrovna místní rybařili s pomocí malé sítě na dlouhém podběráku.
Když jsem vymýšlel program na poslední den v Oulu, napadlo mě využít společnosti nějakého couchsurfera. Napsal jsem několika lidem a ozvala se studentka z Číny, která zde momentálně studuje a má v plánu navštívit Prahu. Vylovil jsem tedy pár svých fotek a doporučil místa na která by tedy neměla zapomenout. Ona mi na oplátku pověděla mi o svých netradičních cestách, kdy se s kamarádkou vydaly stopem do Norského města Tromso. Cesta trvala přibližně 20 hodin a na místě se jim po příjezdu naskytlo velmi vřelého přivítání.
Mým posledním nemalým dobrodružstvím bylo cestování nočním vlakem zpět do Helsinek. Protože cesta měla trvat 9 hodin, připlatil jsem za pohodlí v lůžkovém kupé. Netrpělivě jsem čekal koho budu mít za spolucestujícího. Přálo mi štěstí a mým spolucestujícím byl starší pán, který k mé velké úlevě uměl anglicky. Probrali jsme skoro vše. Od vnímaní Ruska až po jeho důchodovou zálibu. Na stará kolena totiž absolvoval truhlářský kurz a svým dřevem tedy nejen topí, ale vyrábí i velmi pěkný nábytek. Do Helsinek jsem dorazil krátce po šesté hodině, díky věrnému průvodci Foursquare jsem našel kavárnu otevírající v sedm a vydal se dobýt energii.
Celý týden byl natolik intenzivní a plný kontaktu s lidmi, že už jsem se těšil na svoji postel. Jen ještě koupit hrnek s Mumínky a vyrazit na letiště.